Rumy a Liverpool asi není to první spojení, které vás napadne v souvislosti s tímto anglickým městem. To by pravděpodobněji mohla být hudební skupina Beatles, fotbalový klub z Anfield Road nebo možná Titanic? Avšak i rum v minulosti hrál svou roli ve vývoji tohoto města a není tomu jinak dnes, jen o tom možná nevíte?
Kde a proč to vše začalo
Proč by zrovna Liverpool měl hrát v rumové historii nějakou roli? Pojďme zapátrat do minulosti.
Liverpool jako oficiální město uznal král Jan v roce 1207 udělením Královské charty. Pro uznání statutu města muselo být splněno několik podmínek. Jednou z nich bylo například vybudování 7 ulic a minimálně 2 z nich vydláždit. Charta měla přilákat nové občany, pomoci rozvoji městu a zlepšit životní podmínky, Díky ní obyvatelé mohli začít s pronájmem domů či půdy, mohli nakupovat a prodávat jakékoliv zboží, vzniknul soud pro řešení sporů. A také byl vybudován hrad, král samozřejmě nemohl spát v obyčejných domech. Jakou ironií je, že v něm nakonec nikdy nepřespal.
To vše král Jan nedělal nezištně. V předešlých letech 1202 – 1204 ztratil velké území v Normandii. Aby nebyl považován za neschopného, rozhodl se provést invazi do Irska a získat nové území pro království. V Liverpoolu viděl ideální místo pro vybudování přístavu a základy loďstva pro invazi. Pro rumovou historii je důležitý vznik přístavu.
Liverbird je znakem města Liverpool, stejně tak jako místního fotbalového klubu LFC. Vznikl na pokyn krále Jana. Ten zadal úkol místním umělcům, aby vytvořili sochu orla. Místní se jej zeptali, jak takový orel vypadá, jelikož žádného v životě neviděli. Popsal jim jej jako zvíře se vznešenými vlastnostmi, bohužel dalšího popisu se nedočkali. A tak místní, kteří znali v podstatě jen racky a kormorány, smíchali různé ptactvo a vytvořili toto mýtické zvíře.
Liverpool jako přístav nejen plný rumu
Jak se z malého města stal největší přístav na světě?
V průběhu 17. století trápil Londýn mor i tak se zde uskutečňovalo 80% anglického dovozu. Liverpoolský přístav nezahálel a mezi obchodníky rozeslal zprávu: “V Londýně je mor, u nás ne, připlujte!” Marketing zafungoval a tak se z malého přístavu stal ten největší na světě. V nejvýznamnějším období tudy procházelo 40% celosvětového zboží.
K rozvoji přístavu také pomohli revoluční novinky 18. a 19. století. Liverpool byl prvním britským “mokrým přístavem”, což znamenalo že lodě mohly být vykládány a nakládány přímo do/ze skladů. Dva roky po otevření přístavu “Albert Docks”, byl přístav jako první na světě vybaven hydraulickými jeřáby.
3. října 1699 vyrazila z Liverpoolu první otrokářská loď ke břehům Afriky a následně Barbadosu. Do “Západní Indie” dorazila s “nákladem” 220 afrických otroků a do Evropy se vrátila téměř o rok později. V následujících letech probíhala modernizace přístavu. Díky výše popsané úpravě na “mokrý přístav” zde mohlo zakotvit až 100 lodí. Ke konci 18. století z Liverpoolu vyplouvalo 40% celosvětového a 80% britského loďstva zaměřeného na obchod s otroky. Na vrcholu “slávy” otrokářského obchodu bylo skrze lodě vyplouvající z Liverpoolu převezeno do Karibiku 45.000 otroků za rok.
Trojúhelníkový obchod
Kdo se alespoň částečně zabývá historií rumu, určitě se setkal s pojmem trojúhelníkový obchod. Z lidského hlediska to byla temná historie a bohužel rum byl jedním z “motorů” pohánějící tento typ obchodu. Jednalo se v podstatě o obchod mezi třemi lokalitami na základě výměny, nákupu a prodeje zboží, které v daném regionu nebylo třeba a mohlo být exportováno. Výchozí lokalitou byl většinou některý evropský přístav. Odtud se převážel náklad zbraní, oblečení, bižuterie a alkohol do Afriky. Tam otrokáři vyměnili africké otroky za evropské zbraně a ostatní náklad, aby mohli ovládnout ještě více otroků. Evropané pak odplouvali směr Karibik na 6-8 týdnů trvající cestu (nejdelší až 3 měsíce). Majitelům karibských plantáží s cukrovou třtinou, bavlnou a tabákem draze prodávali otroky. Obchodníci za vydělané peníze v Karibiku nakupovali rumy, cukr, kávu, bavlnu, tabák, zlato a pluli zpět do Evropy, kde opět náklad s velkým ziskem prodávali. Tento obchod generoval obrovské zisky britským obchodníkům, byl jedním z impulzů průmyslové revoluce a pomáhal opětovnému rozvoji anglických přístavů.
Dědictví otrokářského obchodu zanechalo v Liverpoolu pozůstatky do dnes. Některé ulice jako Penny Lane jsou pojmenovány po obchodnících s otroky, kteří se stali bohatými. Nicméně jsou zde také ulice, které jsou pojmenovány po lidech, kteří bojovali proti otrockému obchodu. Další znak nese místní radnice. Je ozdobena “zlatými” ananasy, jakožto významný produkt karibského dovozu.
Na konci otrokářského obchodu v roce 1807 byl Liverpool jedním z nejbohatších a nejdůležitějších měst Velké Británie. Obchod s rumy na tom měl svůj podíl!
