Asi každý z nás, kdo propadne lásce k rumům, řeší postupem času stejný “problém” – kam množící se lahve rumu ukládat? Jelikož ochutnávání a sbírání rumů je velká vášeň, hledáme vhodné, originální místo. Rumová skříň má mnoho podob a osobních příběhů každého z nás.
Moje rumová skříň
Už je to asi 2 a půl roku co jsem onen “problém” řešil. Na bazoši jsem našel starou přesto velmi pěknou skříň. Hned jsem věděl, že se v ní rumy budou vyjímat. A tak jsme s kamarádem vypůjčili vozík a vyrazili na výlet. Skříň nebyla zdaleka ve 100% stavu. Ale viděl jsem v ní velký potenciál.
Prvním zádrhelem bylo umístění skříně u původní majitelky. Byla ukryta v nějaké kůlně s dalším nábytkem. Bohužel měla v sobě spoustu červotočů. Bral jsem to jako výzvu.
Klasická chemie (Lignofix) na červotoče nezabrala. Nechtěl jsem riskovat, že přežije byť jen jeden jediný. Opět jsem vypůjčil vozík a tentokrát se vydal do Veverské Bítýšky. Tam sídlí firma Bioster, která pomocí gama záření sterilizuje všechny nemocniční nástroje. A ano, také ozařuje nábytek. Gama záření totiž sterilizuje i červotoče. Nezabije je, způsobí však, že se dále nemohou rozmnožovat a postupem času vyhynou.
Zbavení se červotočů bylo úspěšné. Příběh rumové skříně se pak musel odmlčet asi na 4 měsíce, kdy jsme rekonstruovali. Bohužel se na ni jen prášilo. Po odmlce jsme vyměnili původní podstavec. Spodní komoda nebyla z estetického hlediska použitelná, tak jsem ji “daroval” za 50 Kč někomu opět přes bazoš. Pár, který si ji odvezl, z ní byl nadšený.
Koupil jsem novou komodu a už zbývalo jen sladit odstíny dřeva. Dostali jsme super doporučení na malý obchod s barvy – laky na Štefánikové ulici. Bylo vidět, že místní prodejce je opravdu zkušený. Vzal jsem sebou lištu ze skříně a za pár minut jsem odcházel s lakem, který mi pomohl docílit téměř totožného odstínu. V posledním kroku jsme vyráběli poličky, lakovali skříň a instalovali led světla.
Tak takový příběh má moje rumová skříň, teď už se bude jen plnit/plní dobrým rumem. A jaký je příběh Vás a Vaší rumové skříně?