Základní údaje o ostrově Mauricius
Ostrov Mauricius je situován v Indickém oceánu. A to 2 000 km východně od Afriky. Nejbližšími “rumovými” ostrovy jsou Madagaskar vzdálený 900 km východně a Reunion asi 230 km východně. Žije zde přibližně 1 230 000 obyvatel a hlavním městem je Port Louis. Pro představu ostrov je svou rozlohou 2 040 km2 asi čtyřikrát větší než Praha. S dalšími ostrovy Réunion a Rodriguez tvoří takzvané Mascareneho ostrovy, pojmenované po portugalském mořeplavci Pedru Mascarenhasovi. Který je jako první Evropan navštívil v rané části 16. století.
V krátkosti o historii ostrova
I když jako první ostrov objevili Portugalci, osídlili jej v roce 1598 Holanďané a pojmenovali jej po svém princi Mořici Oranžském (Maurits van Oranje). V roce 1638 zde založili svou kolonii. Právě Holanďané byli ti, kteří na ostrov přivezli cukrovou třtinu z Jávy, mimo jiné i jelena a vyhubili ptáka dodo. Holanďané ostrov opustili v roce 1710, o 5 let později jej převzali pod svou kontrolu Francouzi. V následujících letech se v nadvládě nad ostrovem střídali Francouzi a Britové. Až do roku 1962, kdy byla vyhlášena nezávislost ostrova. V roce 1992 byl Mauritius prohlášen republikou.
Historie rumu na ostrově
Počátkem alkoholu na ostrově byl destilát ze speciálního druhu palmy, ta se však brzy stala nedostatkovým zbožím. A tak se přistoupilo na destilování šťáv z cukrové třtiny. Ze začátku byl rum určen především pro otroky a piráty. Rodiny s vyšším postavením rum nekonzumovali. To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč je rum v dnešní době na ostrově vnímán negativně. Postupně se rum vypracoval na úroveň cognacu a whisk(e)y. V minulosti byl používán jako hodnotný dar mezi otrokáři.
První cukrovar byl na ostrově postaven v 18. století. Na počátku 19. století bylo na ostrově až 50 palíren, které produkovali rum v milionech litrů ročně. Tato “velkovýroba” rumu byla pozastavena, jelikož rum měl špatný vliv na zdraví a morálku otroků.
Během britské nadvlády vstoupilo v platnost opatření, které nařizovalo výrobu alkoholu jen z melasy. Tím bylo zajištěno, že všechna cukrová třtina bude použita pro výrobu cukru a až následně pro výrobu alkoholu. Toto opatření znamenalo zákaz místní tradice a to výroby rumu z třtinové šťávy, na kterou byli obyvatelé zvyklí. Pokles ceny cukru na mezinárodním trhu znamenalo, že vláda na ostrově pozměnila zákon a v roce 2003 dovolila opět vyrábět rum přímo ze šťáv cukrové třtiny.
Mauricius a rum dnes
Mauricius je jedna z mála zemí, kde se rum historicky vyrábí oběma způsoby (z melasy i z třtinové šťávy). Rumy zemědělské se vyrábí přímo z vylisované třtinové šťávy, tzv. „vesou“, která se následně smíchá s vodou a kvasinkami a nechá se fermentovat většinou ve velkých měděných či nerezových tancích.
Rumy tradiční neboli průmyslové se vyrábí z melasy, což je zbytkový produkt při výrobě cukru. Čerstvě vylisovaná třtinová šťáva je zahřívána, tím je získán tzv. třtinový med, který je opět zahříván a odstřeďován. Tímto procesem vznikají krystaly cukru a melasa. Ta se následně opět smíchá s vodou a kvasinkami. Další postup je obecně stejný.
Na ostrově se používají staré metody macerování tropické ovoce a koření přímo v rumu. Takové rumy nesou označení “rhum arrangè“. V dnešní době je na ostrově v provozu již jen 5 cukrovarů, které zásobují destilerie melasou. Nejstarší fungující destilerie vznikla v roce 1926. Nyní je na ostrově v provozu 6 destilérií. Rum zemědělský (agricultural) mohou vyrábět destilerie Chamarel, Mascareignes a St. Aubin, které k tomu mají autorizované licence. Zbylé destilerie Grays, Indian Ocean Rum Company a Oxenham vyrábějí rum tradiční metodou z melasy.