Martinik, ostrov plný r(h)umu

Martinik a jeho historie 

Obdobně jako na jiných karibských ostrovech byli původními obyvateli ostrova Taoinové. Kteří zde v poklidu žili do doby, než z jižní Ameriky připluli na Martinik indiáni nazývání Caribové (Caribs). Tito indiání si ponechali pouze ženy původního obyvatelstva. Caribové ostrov pojmenovali Madinina, což v překladu znamená ostrov květin. I po půl tisíciletí je stále hlavně severní část ostrova plná rozmanitých květin, stromů a odkazuje tak na svůj původní název. Což dokazuje i krásná botanická zahrada. Která nabízí procházku v korunách stromů na dřevěných žebřících. Návštěvu zahrady mohu doporučit “všemi deseti”!

Jako první ostrov objevil Kryštof Kolumbus v roce 1502, avšak během následujících 133 let ostrov navštívilo jen pár španělských a britských lodí aniž by ostrov osídlili. Až 1. září 1635 připlul na ostrov Pierre Belain d´Esnambuc za účelem osídlení ostrova francouzskými kolonisty. Obsadili ústí řeky Roxelane, kde založili pevnost Fort-Saint-Pierre. Ta se stala na další 3 století hlavním městem ostrova.  

Francouzská kolonizace a válka s indiány

Pierre Belain po roce vážně onemocněl a ostrov svěřil svému synovci Jacques-Dyel du Parquet. Na počátku žili osadníci spřáteleně s indiány rodu Carib, kteří jim darovali severní část ostrova.

Zde mělo původních 80 osadníků nárok na část půdy, kterou během 5 let museli zkultivovat a obhospodařovat. Pokud se jim nepovedlo vypěstovat plodiny za tuto dobu, neměli nárok na půdu a ta byla předána dalšímu osadníkovi. S postupem času se rozrůstaly osady, lesy byly káceny za účelem uvolnění místa pro plantáže cukrové třtiny. Tím také narůstali konflikty s místními indiány. To vše vyústilo ve válku mezi kolonisty a indiány v roce 1658. Indiáni byli s pomocí holandských mořeplavců a moderních zbraní poraženi. Ti co přežili, odpluli na blízké ostrovy.

Martinik pod vládou Jacques du Parquet vzkvétal. Po jeho smrti ostrov řídili jeho děti. Avšak jejich politika se nelíbila původním osadníkům. V roce 1658 francouzský král Ludvík XIV. zaplatil dětem Jacquese za ostrov a přejal jej pod francouzskou vládu. Následně se nad vládou kolonie vystřídalo ještě brtiské království, které ostrov vrátilo Francii. V dnešní době je Martinik zámořským departmentem Francie, která se spolupodílí nad vedením ostrova.

Základní údaje o Martiniku

Martinik se nachází v Karibiku, jeho nejbližšími sousedy jsou ostrov Dominika na severozápadě (35 km) a Svatá Lucie na jihu (26 km). Dalším zámořským územím náležícím k Francii je Guadeloupe, který je od Martiniku vzdálený 120 km.

Oficiálním jazykem je zde francouzština. Avšak jen lidé, kteří absolvovali vzdělání ji používají. Místní obyvatelstvo mluví směsí původního jazyka s kreolštinou. I když se ostrov nachází v Karibiku, oficiálním platidlem je zde euro. Největším a zároveň hlavním městem je Fort de France. Na Martiniku žije zhruba 380 000 obyvatel a jeho rozloha je 1080 km². Nejvyšší horou je zde sopka Mount Pelée (1.397 m.n.m), která v roce 1902 vybuchla. Zničila tehdejší hlavní město Saint Pierre a zabila takřka 30.000 obyvatel. V okolí sopky máte možnost vidět pláže s černým (spíše šedým) pískem, jakožto pozůstatek výbuchu.

Průměrná roční teplota je kolem 26°C, za teplotní extrémy jsou zde považovány minima 15°C a maxima 34°C. Střídají se dvě rozdílné sezóny. Od prosince do června je to relativně suché období a od července do listopadu naopak období dešťů. Fauna i flora je velice rozmanitá a to i díky sopečnému podloží. Na většině ostrova uvidíte plantáže s banány nebo  polec cukrovou třtinou. Na jižní části ostrova se nachází spíše farmy s dobytkem a krásné plíže s bílým pískem.

Rum na Martiniku 

R(h)um na Martiniku je vyráběn přímo ze třtinové šťávy. Všeobecně jsou takové rumy nazývány jako tzv. agricole rumy neboli zemědělské rumy. Rum zde nese francouzské pojmenování rhum. Pro ty, co jej zatím neměli možnost ochutnat, jej osobně v čisté podobě přirovnávám k pálence.

AOC (Appellation d´Origine Controlée)

V roce 1996 získal místní rum označení AOC (Appellation d´Origine Controlée). Toto francouzské označení zajišťuje původ a stejné podmínky pro výrobu všech rumů z Martiniku se známkou AOC.
Rum nemá zatím sjednocený globální zákon, který by zaručoval stejný (nebo alespoň v mezích) postup výroby rumu na celém světě. Ne všude je tedy omezeno například přidávání cukru a dobarvování. AOC označení zavádí jednotná pravidla pro výrobu rumu na Martiniku.

Pravidly jsou například to, že třtina musí pocházet jen z Martiniku. Rum je vyroben maximálně z 12 schválených odrůd cukrové třtiny. Ta může být pěstována jen na 34 (dříve jen 23)  schválených oblastech. Na 1 hektaru půdy může být sklizeno maximálně 120 tun třtiny (vhodné podmínky pro růst třtiny). Minimální cukernatost třtiny je 14° Brix, minimum pH 4.7 . Bílý rum musí minimálně 6 týdnů odpočívat (dříve 3 měsíce) v nerezových tancích. Pokud je uložen v dubových sudech, tak nesmí zrát více než tři měsíce. Aby rum mohl nést označení „vieux“ (stářený), musí minimálně zrát v sudech po dobu 3 let, tyto sudy mohou mít maximální objem 650 litrů. Minimální  finálního rumu musí být alespoň 40 % alc.

Některé značky rumů z Martiniku

Saint James, Clemént, La Favorite, Dillon, Trois Rivier, Rhum J.M., Depaz, Neisson, La Mauny, Du Quesne, Habitation Saint Etiene (HSE), J. Bally, La Hardy