Legendario Elixir de Cuba byl/je pro mnoha z nás vstupním bodem, přes který se “propijeme” do opravdového rumového světa. I když se nejedná o rum jako takový, bohudík za něj. Nebýt tohoto sladkého nápoje, věřím že by rumová komunita byla o desítky až stovky lidí chudší.
Každý rumový nadšenec se nachází na své vlastní cestě po rumové mapě. Někdo je teprve na jejím začátku a Legendario Elixir si užívá. Někdo jiný je už o pár ostrovů dále a na elixír nesnese ani pohled. I proto si myslím, že nemá smysl někomu radit, “který–jaký” rum je nejlepší. Je to subjektivní záležitost a každý z nás má ten svůj oblíbený i neoblíbený třtinový nápoj. Navíc, jejich skladba se v čase mění.
Asi jedinou nevýhodu vidím v tom, že spousta lidí na začátku své cesty vnímá Legendario Elixir jako rum. To se pak přenáší do jejich dalšího rumového putování.
Není se potom čemu divit, že sladkost v rumu je pak všeobecně brána jako přirozená záležitost.
Já sám aktuálně preferuji nedoslazené rumy. Avšak nejsem výjimkou a na elixírech jsem začínal svou rumovou cestu. A tak mne zajímalo, jak Wes alias Fat Rum Pirate hodnotil Legendario Elixír před 4 lety.
Legendario Elixir de Cuba
Legendario Elixir de Cuba je jedna z nejkontroverznějších lahví rumu na světě. Což pro mne znamenalo, že ji musím získat pro recenzi.
Dlouho jsem byl zvědavý na rumy značky Legendario. Hlavně mne zajímala 7 letá verze Legendaria Elixir. Tu jsem koupil během výletu do Španělska.
Proč jsem byl tak zvědavý a proč je lahev tak matoucí? Protože Legendario Elixir de Cuba není v podstatě rum. A ani si nemyslím, že obsah lahve je opravdu 7 let starý. Rozhodně ne všechen objem.
Jaktože tedy Legendario Elixir najdeme téměř vždy v sekci rumů, ať už se jedná o eshop či kamennou prodejnu? Jak to s Legendariem tedy je? Nechte mne to vysvětlit.
“Zákon na Kubě říká, že rum nesmí obsahovat více než 20 g/L externě dodaného cukru”
Zákon na Kubě říká, že rum nesmí obsahovat více než 20 g/L externě dodaného cukru. Pokud však přesáhne tuto hranici, musí se označit jako “Elixir” nikterak jako rum. Nicméně ke zmatení zákazníků stačí přidat na lahev kubánskou vlaječku, číslo 7 na hrdlo lahve a napsat “Elixir de Cuba” malým červeným písmem na etiketu. Tak trochu tomu zmatku pomáhají i obchody a restaurace, když lahev zařadí do sekce rumů jako 7 letý kubánský rum.
Když se Legendariu Elixir podíváte trochu na zoubek, brzo zjistíte že to není skvělý 7 letý kubánský rum.
Pojem “Elixir” jsem vysvětlil o trochu výše. Pokusil jsem se změřit cukernatost rumu hustoměrem. Vyšel mi však negativní výsledek. Obsah lahve je natolik doslazen a doupraven aditivy, že hustoměr nedokázal obsah lahve vůbec změřit.
Legendario Elixir de Cuba je něco jako punch. Jeho základem je rum respektive aguardiente, která zrála v sudech až 7 let. Je doslazován výtažky z hroznů, rozinek a dalšího sušeného ovoce. A na konec je naředěn demineralizovanou vodou na požadovanou sílu alkoholu.
Rumy Legendario jsou velmi populární ve Španělsku. Vypadá to, že většina marketingových aktivit se soustředí na tento trh. Nejsem si úplně jistý, jestli na Kubě naleznete rumy Legendario pod stejným jménem. Tuším, že spíše ne.
“Značka rumu Legendario byla založena na Kubě v roce 1946.”
Značka rumu Legendario byla založena na Kubě v roce 1946. Nejprve byla destilována v historické části Havany – v oblasti Bocoy. Aktuálně je rum pro Legendario vyráběn v šesti různých palírnách napříč Kubu – Matanzas, Villa Clara, Havana a tři v Pinar del Rio.
Informace od jednoho z distributorů označují nejmladší složku rumu jako 7 letou. Ohledně tohoto jsem trošku skeptický, a to protože Legendario používá pro zrání svých rumů metodu solera.
Žijete-li ve Španělsku, lahev Legendaria Elixir koupíte zhruba za 14€. Ve Velké Británii ji můžete sehnat okolo £25-30. (V ČR zhruba od 400 KČ) Obsah je nalahvován v síle 34% alkoholu, což bylo pro mne dalším vodítkem, že se nejedná o rum. Design lahve je celkem pěkný. Zejména se mi líbí malá tkaninová vlaječka Kuby. Taktéž tvar a tmavá barva lahve je atraktivní. Legendario svým designem poměrně vyčnívá. Hlavně pokud postavíte více lahví Legendaria vedle sebe na poličku k ostatním rumům.
Toť jsou všechny informace, co jsem dokázal o elixíru získat. Pojďme se podívat na to, jak chutná.
Kvůli tmavé barvě lahve je těžké odhadnout vzhled samotného elixíru. Avšak po nalití do skleničky je elixír velmi tmavý, skoro jako cola. Při prvním otevření můžete slyšet prasknutí uzávěru. A při následném šroubování uzávěru lze slyšet drolení cukru, který je usazen v závitech.
“Elixír působí ve skleničce velmi viskózním dojmem.”
Elixír působí ve skleničce velmi viskózním dojmem. Zůstává přilnutý na vnitřních stranách sklenice a trvá mu poměrně dlouho, než steče zpět na dno. I dle toho lze poznat, že se jedná o druh likéru.
Vůně elixíru odhaluje pár překvapení. Připomíná mi styl El Dorada Demerara a to hlavně po stránce hnědého cukru a rozinek. Náznak aroma kůže a olejnatosti částečně odkrývá původ – kubánský rum. Při dalším zkoumání vůně cítím sladké tóny cukru, možná jakoby Coca Coly nebo ovocno–oříškové čokolády od Cadbury.
Bez diskuze se jedná o likér. A to velmi doslazený. Extrakty z hroznů a rozinek musely být velmi sladké a intenzivní.
Ochutnávání rumu se podobá popíjení digestivu po večeři. V chuti je elixír ještě sladší než ve vůni. Připomíná mi to, jako když dopíjíte kávu a v posledním doušku je všechen usazený cukr na dně.
V chuti je cítit pramálo po 7 ročním rumu. A to co je cítit, není zrovna příjemné. Zdá se, že jediné co rozinkový extrakt nezamaskoval, jsou lehké tóny tabáku a petroleje v dochuti rumu. Působí poměrně zvláštním a nevyváženým pocitem.
Pro mne osobně je tak sladký, že si ho nedokáži užít. Připomíná mi klasickou Coca Colu, kterou pít nemohu. Maximálně si dám její dietní verzi.
Hodnocení: 1 z 5