Výroba rumu: drcení a lisování třtiny

Výroba rumu má mnoho fází.  Vše začíná na poli pěstováním cukrové třtiny. Poté je na řadě sklizeň a doprava plodiny do cukrovaru či rovnou lihovaru, dle způsoby výroby rumu. Zpracování třtiny pokračuje drcením a lisováním, na které se zaměřím v tomto článku.

Účelem drcení a lisování třtiny je extrakce sladké šťávy ze stébel rostliny. Tento proces přibližuje obrázek níže.

Výroba rumu – fáze drcení a lisování cukrové třtiny

1. Cukrová třtina je transportována do cukrovaru/lihovaru, kde je většinou skladována na kupě. Do příjmové vany ji nakládá buď nějaký menší bagr nebo velká hydraulická ruka – drapák (viz galerie obrázků níže). Záleží na velikosti výrobního procesu.
   
   
2. Z příjmové vany třtina putuje k drtičům, kde je rozsekána/rozdrcena na menší kousky. Menší kusy umožňují vyšší výlisnost než lisování celých stonků. K lepší extrakci šťávy je drť třtiny promívána vodou, avšak ne všechny destilerie to dělají tímto způsobem. Šťáva je totiž naředěna vodou a tím se snižuje její cukernatost.
   
   

   
   
   Schéma drcení a lisování

3. Po rozdrcení jsou malé kousky vylisovány. Lis je formě tří válců, které na sebe téměř přiléhají do tvaru trojúhelníku. Třtina prochází uprostřed mezi válci. Většinou jsou za sebou umístěny  2 – 3 tyto trojválce, záleží na velikosti destilerie a použité technologii. Cukrovary vyžadují nejvyšší možnou extrakci šťávy a tak mají za sebou až 6 trojválců – lisů. Každý válec udělá zhruba 6 otáček za minutu. Takto nastavené lisy dokáží zpracovat mezi 30 až 40 tuny za hodinu.
   
   
4. Pod každým lisem je umístěná vana, kam proudí vylisována šťáva.
   
   
5. Štáva je přefiltrována a zbavena malých částí třtiny předtím než je přečerpána do kvasných tanků.
   
   
6. Zbylá drť z lisování je nazývána „bagassa“, tvoří zhruba 20 – 30 % původní váhy cukrové třtiny. Nejprve se usuší a poté využije dále buď jako hnojivo, podestýlka pro zvířata či palivo pro pohon parních strojů. Vyrábí se z ní také lisované korky nebo OSB desky.
   
   

Lisy

Historicky byly lisy poháněny lidmi, zvířaty, větrem či vodou. Výlisnost byla velmi malá, většina šťávy zůstala v nedostatečně vylisované třtině. Například na Guadeloupe byl první lis poháněný párou představen v roce 1809. V dnešní době jsou skoro všechny lisy, až na pár vyjímek, poháněny elektřinou nebo párou.